Bike Cream Čeladná MTB race

Když jsem si před dvěma týdny pořídila horské kolo, tak jsem nevěřila že závody zvládnu absolvovat v takto krátké době. Spousta věcí byla nová a začátky nebyly zrovna jedoduché... Za strašně moc vděčím Honzovi (Jan Reiner), který mi pomohl s tréninkem, ale zejména s technikou. Ukázal mi, že se kopce dají vždy porazit a to jak dolů, tak i nahoru. Je důležité jezdit s respektem, ale ne se strachem.

Závodu Cream bike Čeladná předcházel přípravný MTB Triatlon v Níhově. Pro mě to byla ideální možnost jak si otestovat svoje reakční schopnosti ve stresových situacích, které sebou závody přináší. 

Za triatlonistku se již nepovažuji, nicméně jsem si, po 400 m dlouhém plavání, vybojovala na Honzu 5min. náskok.

Cyklistická část měřila 30 km a Honza mě dojel zhruba na 11 km. Zbytek cyklistiky jsme plánovaně absolvovali společně. Byl to skvělý a velmi náročný trénink. Běh jsme trošku podcenili a nenastudovali si trať, tudíž místo 7 km jsme uběhli 10 km. Byla to škoda, protože jsme do běžecké části vybíhali na druhém a třetím místě celkově a navíc s velkým náskokem. Nicméně těch 10 km bylo svižných. Nakonec jsem se propracovala na 2. místo mezi ženami a pouze s minutovou ztrátou na vedoucí závodnici. V mužské kategorii je konkurence větší a pódiové umístění nás kvůli naší chybě minulo.

Týden uplynul velmi rychle. Byl trošku volnější, ale o to více nabitý zážitky na kole. Vyzkoušela jsem si například Single trail v Jedovnicích což mě velmi bavilo a vyloženě jsem si to užívala.

Od středy jsme již byli v Beskydech. Měla jsem tak možnost vyzkoušet náročnost kamenitých chodníků a technických sjezdů. Upřímně jsem měla z nadcházejícího závodu strach, respekt a i pokoru. Je to úplně něco jiného než třeba běžecký maraton. Na kole rozjíždíte závod v podstatě úplně na plno a snažíte si vybojovat co nejlepší pozici. Zatímco v běhu se rozbíhá poměrně rozvážně a v poklidu,  aby jste nepotkali na 30.km maratonskou zeď.

Kupodivu mi start nepříšel až tak těžký. V kopcích jsem se celý závod cítila silná, ale trošku bez vnitřního motoru. Byla jsem hodně zadýchaná, ale bojovala statečně. Demotivujícím prvkem závodu byly sjezdy. Ztrácela jsem tam vyloženě minuty. Dle analýzy jsem ve sjezdech ztratila okolo 5 minut, což je hrozně moc. Ale když se na to podívám z druhé strany, tak je lepší vědět že mám motor do kopce a z kopce se to mohu naučit. Jan Rey byla obrovská morální pomoc. Brzdil mě, abych nejela dolů nad své možnosti a nahoru mě vnitřně motivoval k lepšímu výkonu.

Byl to můj první MTB závod a kdybych dostala defekt, tak by mi pomohl jej vyměnit. Moc jsem si přála závod dokončit. 

 

 

V závodě byla spousta chybiček, které je třeba odstranit. Například problémy s nášlapnými pedály, které jsem vycvakávala v průběhu jízdy, nedostatek gelů, které jsem nestíhala jíst, špatně zvolené brýle do terénu a za zmínění stojí i samotné doladění před závodem, které neproběhlo úplně ideálně. 

Pro mě je třetí místo naprostá spokojenost. A že to mohlo být místo druhé? Mohlo, ale prostě jsem se ve sjezdech bála a dojela závod s relativní jistotou, ale v pořádku a bez defektu a s úsměvem na rtech. 

Na trati jsem měla problémy zejména s hlavou, protože mě například rozčilovalo, když ve výjezdu na Pustevny spadla a musela vedle kola běžet. Nejsem zvyklá, že něco vyloženě nezvládnu, ale takhle to na MTB závodech chodí a je potřeba prostě seskočit a utíkat...

        • 1. místo reprezentantka Jana Pichlíková 2:07:18.
        • 2. místo Kubínová Klára 2:14:07
        • 3. místo Ďurdiaková Tereza 2:16:44
        • 4. místo Zvonková Silvie 2:18:59
        • 5.místo Pospíšilová Dana 2:19:29

Zpět>>
Brněnské komunikace
Mizuno
SKINS
MT Novák
Šmakoun
posilovna Průvan
Jaroměřická mlékárna
© Copyright durdiakova.cz
WD