Author MTB Šela marathon o délce 100km

MTB maratonská klasika AUTHOR ŠELA MARATHON o délce 100 km mi potvrdila, že těžká trasa nemusí mít extrémní délku ani převýšení, které bylo 2361 m.

První polovina tratě je maratonské cross country, okořeněné těžkým výjezdem na Helfštýn, spousta technických pěšinek s šířkou na jedno kolo. První půlka je zkrátka technická a těžká. S Honzou jsme se rozhodli pustit do závodu dvojic, což nás bavilo a oba jsme se snažili dělat v závodě maximum. Já bojovala s každým sjezdem a soustředila se na 100 % abych neudělala žádnou chybu. Zbytečný pád či defek by byla velká škoda. Honza jel přede mnou a upozorňoval na nepříjemné a technické pasáže. Byla to obrovská pomoc a jelo se nám skvělě. Dělala jsem naprosté maximum a jela jsem na MTB svůj nejlepší závod. Na 30. km jsme stále drželi kontakt s dvojicemi z Olomouce, což vzhledem k mé slabé technice byl doslova zázrak. Byl to i velmi důžetitý moment, který nám umožnil si druhou část závodu více užít. V kopcích jsme s Honzou silná dvojka. Zaslechla jsem dokonce hlášku, že jezdíme na kilowatty a ne na watty:) Cenila jsem sice zoubky v háku za Honzou, ale bez toho by to nešlo. Oproti chlapům kolem, jsem se statečně v háku udržela... YES :) 

Musím také upozornit, že jsem kvalitně doplňovala energii z gelů a to pravidelně každých 8 - 10 km. Je to základním kamenem takto dlouhého závodu. Používala jsem gely značky GU roctane a Enervit Pre sport želatinu. K tomu snědla 1 banán a vypila 0,5 l Coca Coly. 

Druhá polovina trasy v Oderských vrších vede okrajem Vojenského újezdu Libava a je technicky méně náročná. Jezdivé táhlé výjezdy mi sedí. Nabídnou z otevřených luk výhledy do Beskyd, Hostýnských vrchů a Bílých Karpat. Nejhorší pocity jsem měla právě na travnatých pasážích, které mi přišly pomalé a musela jsem je odšlapat v sedle, což mi nevyhovuje. Zde jsem byla zlehka protivná, ale Honzu to naštěstí neodradilo:)... Velmi zajímavý moment závodu byl kopec asi na 60-tém km, který trval orietačně 20 min. Dvojice si při závodu mohly vzájemně pomáhat, ale přesto jsme mužským dvojicím ujížděli. Honzík mě občas ve stylu: "Berany, berany duc!" odhodil vpřed, ale přesto to byl pro oba nejtežší moment závodu. Z mého pohledu tzv. nikdy nekončící kopec a myslím si, že i Honzík zrovna nejel úplnou pohodu. Snažil se nás posouvat vpřed. Tento styl je náročný na záda a při únavě je to i trochu riziko pádu. Měli jsme náskok, tak jsem se snažila bojovat sama za své co nejvíce.

Rychlý přejezd Moravské brány přes Lipník nad Bečvou vás přiblíží k závěrečnému dobytí Helfštýna. Na posledních 2 km jsme nastoupali 155 výškových metrů. Znovu se objel hrad Helfštýn a nově se do cíle sjelo od hradeb na louku pod Helfštýnem. Tam jsme trošku bloudili a tudíž náš čas nepokořil hranici 5 hodin. 

Časomíra se zastavila "až" na 5hod 4min. Ale cíl pokořen a hlavně v pořádku a s 1.místem ve smíšených dvojicích a druhým místem mezi dvojicemi mužskými. První ženě jsme dali 20 minut a druhé smíšené dvojici ještě daleko více. Celkově to byl určitě jeden z těch těžších závodů v kariéře, ale zároveň emočně velmi silný a krásný. Překonala jsem v technických pasážích několikrát sama sebe. Konečně nespadla a hlavně celý závod statečně bojovala a nechala tam velmi mnoho energie a sil. Honzovi děkuji za trpělivost a za krásný zážitek. Firmě Skins za perfekní oblečení, které mi urychlilo regeneraci a cítím se v něm příjemně a ráda ho nosím.

Zpět>>
Brněnské komunikace
Mizuno
SKINS
MT Novák
Šmakoun
posilovna Průvan
Jaroměřická mlékárna
© Copyright durdiakova.cz
WD